*Letopisy Narnie*

anglické vydavatelství: Geoffrey Bles

rok vydání v Anglii: 1950

české vydavatelství: Orbis Pictus ; Návrat domů ; Fragment

rok vydání v České republice: 1991 ; 1998 ; 2005

počet stran: 130

překlad: R. Ferstová

ilustrace(černobílé): O. Laštuvka

anotace: Letopisy Narnie dnes neodmyslitelně patří do světového fondu dětské literatury. V prvním příběhu se čtyři anglické děti - Petr, Zuzana, Edmund a Lucie -, kteří tráví čas u svého strýčka, skrze jednu starou skříň projdou do Narnie. Země, jíž vládne Lev Aslan, žijí trpaslíci a mluvící zvířata, rozmáhá se zlo a čas běží úplně jinak, než ten náš. V tomto dílu se děti seznámi s Aslanem i Bílou čarodějnicí a dostanou lekci o přátelství a o sebeobětování se pro druhé…



anglické vydavatelství: Geoffrey Bles

rok vydání v Anglii: 1951

české vydavatelství: Orbis Pictus ; Návrat domů ; Fragment

rok vydání v České republice: 1992 ; 1998 ; 2005

počet stran: 158

překlad: R. Ferstová

ilustrace(černobílé): O. Laštuvka

anotace: Ve druhém dílu Letopisů jsou Petr, Zuzana, Edmund a Lucie povoláni do Narnie proto, aby pomohli právoplatnému královskému dědici Kaspianovi ujmout se trůnu. Všcihni se opět setkávají a vládcem Narnie Lvem Aslanem.

anglické vydavatelství: Geoffrey Bles

rok vydání v Anglii: 1952

české vydavatelství: Orbis Pictus ; Návrat domů ; Fragment

rok vydání v České republice: 1992 ; 1999 ; 2006

počet stran: 178

překlad: R. Ferstová

ilustrace(černobílé): O. Laštuvka

anotace: Ve třetím díle Letopisů se do Narnie dostává vedle Edmunda a Lucie také jejich bratranec Eustác. Ocitají se rovnou na palubě Jitřního poutníka, lodi, na níž vyplouvá na svou objevitelskou cestu princ Kapsian. Eustác se na samém počátku dobrodružné výpravy promění, pro svou hamižnost a škodolibost, v draka. Nakonec se vše v dobré obrátí a přes mnohé útrapy a boje doputuje posádka Jitřního poutníka až na samý konec světa.



anglické vydavatelství: Geoffrey Bles

rok vydání v Anglii: 1953

české vydavatelství: Orbis Pictus ; Návrat domů ; Fragment

rok vydání v České republice: 1992 ; 1999 ; 2006

počet stran: 168

překlad: R. Ferstová

ilustrace(černobílé): O. Laštuvka

anotace: V tomto dílu se Eustác a Julie pokouší, spolu se Šklíblatíkem, zachránit zmizelého prince Riliana. Na své pouti musí uniknout choutkám lidožravých obrů a v podzemní říši se utkat se zelenou královnou, která drží zakletého Riliana v zajetí.



anglické vydavatelství: Geoffrey Bles

rok vydání v Anglii: 1954

české vydavatelství: Orbis Pictus ; Návrat domů ; Fragment

rok vydání v České republice: 1992 ; 1999 ; 2005

počet stran: 162

překlad: R. Ferstová

ilustrace(černobílé): O. Laštuvka

anotace: V dalším dílu Letopisů se vydáme na dobrodružný útěk chlapce Šasty a mluvícího koně Brího z Kalornie. Na své cestě za svobodou získají spojence, zažijí pronásledování, dostne se jim i nečekané pomoci a jen díky silné vůli dorazí včas do Narnie, aby pomohli zachránit nepřáteli napadený Anvard.



anglické vydavatelství: Geoffrey Bles

rok vydání v Anglii: 1955

české vydavatelství: Orbis Pictus ; Návrat domů ; Fragment

rok vydání v České republice: 1993 ; 1999 ; 2005

počet stran: 148

překlad: R. Ferstová

ilustrace(černobílé): O. Laštuvka

anotace: V předposledním díle Letopisů se vracíme proti proudu času, abychom se spolu s dětmi Divišem a Gábinou podívali na smotný počátek země Narnie, která vznikla zpěvem Lva Aslana. Seznámíme se s tím, jak do čisté, zlem neposkvrněné Narnie pronikla první zášť a jakou nápravu předpověděl Aslan.



anglické vydavatelství: Geoffrey Bles

rok vydání v Anglii: 1956

české vydavatelství: Orbis Pictus ; Návrat domů ; Fragment

rok vydání v České republice: 1993 ; 1999 ; 2006

počet stran: 146

překlad: R. Ferstová

ilustrace(černobílé): O. Laštuvka

anotace: Dějiny Narnie se nachylují ke konci. Mnoho věcí se změnilo od té doby, kdy Narnii vládli Petr, Zuzana, Edmund a Lucie. Mnoho dobrého se obrátilo ve špatné a Aslan se po dlouhé roky neukázal. Moci v Narnii se ujímají nepřátelé a spolu s nimi do země přichází i nové zlo a temné nebezpečí. V tomto dílu se v Narnii sejdou všichni hrdinové předchozích dílů, aby společně vybojovali poslední bitvu proti zlu. Na samém konci se shledávají s Aslanem a stávají se svědky zániku Narnie a jejího času…

_{http://www.inarnia.net/}

Clive Staples Lewis se narodil 29. listopadu 1898 v Belfastu (Severní Irsko) Albertovi J. Lewisovi (1863-1929) a Florence Augustě Hamilton Lewisové (1862-1908).
Lewis navštěvoval Wynyard School ve Watfordu, Hertfordshire. Pak se Lewis stal studentem Campbell College v Belfastu, ale tu po prvním semestru opouští a kvůli zdravotním (respiračním) potížím se stěhuje do Malvern v Anglii, kde studuje na Cherbourg House, přípravce na Malvern College. Od září 1913 do června 1914 studuje na Malvern College.
Mimo to Lewis navštěvuje soukromé hodiny filozofie u profesora Lurgan College W.T.Kirkpatricka. V roce 1917 získává stipendium na Oxfordské univerzitě.
Ale pak přichází 1. Světová válka a narukuje k Somersetské lehké pěchotě. Po té se vrací do Oxfordu, kde se stal učitelem filozofie. 20 května 1925 se stal oficiálním členem Magdalen College v Oxfordu, kde vyučoval anglický jazyk a literaturu 29 let.
Roku 1931 se po diskuzi s J.R.R. Tolkienem (katolíkem) a Hugo Dysonem stává křesťanem. Kolem Lewise se vytvořila skupina přátel, která se po 16 let scházela u Lewise v pokoji v Magdalen College každý čtvrtek večer a v pondělí nebo pátek dopoledne v hostinci "The Eagle and Child" (Orel a dítě). Pojmenovali se "The Inklings" (Tušitelé) a členové byli J.R.R. Tolkien, Warren Lewis, Hugo Dyson, Charles Williams, Dr. Robert Havard, Owen Barfiel, Weville Coghill a další.
V roce 1935 začne na návrh profesora F.P. Wilsona Lewis psát učebnici anglické literatury 16. století pro Oxfordskou univerzitu, která ale vychází až v roce 1954 a stává se slavnou.
Lewis také získává Gollancz Memorial Prize for Literature za svou studii o středověké tradici "The Allegory of Love". Od května do listopadu 1941 publikuje časopis The Guardian každý týden jednu kapitolu "Rad zkušeného ďábla".
Během následujících let také často vystupuje v rádiu BBC se svými úvahami a rozhovory s posluchači. Soubor Lewisových úvah v rádiu s názvem "Beyond Personality" byly později vydány knižně s názvem "K jádru křesťanství". "Velký rozvod" vychází na pokračování v časopise The Guardian od listopadu 1944 do dubna 1945. V roce 1942 se poprvé schází Sokratovský klub, diskuzní skupina přátel kolem Lewise.
Roku 1946 získává čestný doktorát bohosloví na univerzitě v St.Andrews, roku 1948 se stává členem "The Royal Society of Literature" a v roce 1952 Lewis získává čestný doktorát literatury na Lavalské univerzitě v Quebecu. V září 1952 poprvé potkává Joy Davidmanovou (o patnáct let mladší americkou spisovatelku, která konvertovala od Judaismu ke křesťanství částečně pod vlivem Lewisových knih).
V roce 1954 přestupuje z Magdalen College v Oxfordu na Magdalene College v Cambridge, kde se stává profesorem středověké a renesanční literatury. V tomtéž roce vychází jeho recenze na Tolkienovo dílo "Společenstvo prstenu". Na víkendy a prázdniny jezdí do "The Kilns" (svého domu) v Oxfordu. Stává se členem Britské Akademie.
V roce 1956 získává "Carnegie Medal" za poslední díl Letopisů Narnie - Poslední bitva. 23. dubna (1956) se ožení s Joy Davidmanovou (jen formální manželství - kvůli britskému občanství pro Joy, které v té době hrozilo vyhoštění). O rok později je ale Joy hospitalizována s rakovinou. 21. března se ve Wingfieldské nemocnici koná svatba mezi Joy a Lewisem. Během roku se zdravotní stav Joy zázračně lepší. Roku 1958 jedou manželé Lewisovy na desetidenní dovolenou do Irska. V srpnu natáčí v Londýně deset úvah známých pod jménem "Čtyři lásky". 1959 - Lewis získává čestný doktorát literatury na univerzitě v Manchesteru. O rok později se ale bohužel Joyin zdravotní stav se opět horší, a tak (ještě s manželi Greenovými) podnikají výlet do Řecka. Krátce po návratu, 13 července, Joy umírá ve věku 45 let. Clive Staples Lewis umírá 22. listopadu 1963 v "The Killns" v Oxfordu, týden před svými pětašedesátými narozeninami. Ve stejný den byl v Dallasu zavražděn prezident J.F. Kennedy. Lewis je pochován na hřbitově v Holy Trinity Church v Oxfordu.

- 23. srpna 1908 zemřela na rakovinu Lewisova matka (v den narozenin svého manžela)
- 24. září 1929, umírá Lewisův otec Albert.

_{http://www.inarnia.net/}

mam asi nejradsi prince kaspiana. jo urcite a potom kůn a jeho chlapec. ty sou moje nej. ale film nemuzu srovnavat mam doma jen lva, carodejnici a skrin a prince kaspiana sem jeste nevidela